ArcRoute je venku. Co umí a co přibylo od verze 1.0
Od 20. září je ArcRoute v App Store. V prvním zápisu deníku píšu, co umí, co přibylo ve verzích 1.1 a 1.2 a proč je na mapě už sedmadvacet zemí.

Jsem Petr, motorkář z Prahy a autor ArcRoute, navigace pro motorkáře, která se soustředí na jízdu bez zbytečností. Navigace, co mi vždycky chyběla. Víc o mně najdeš na stránce O ArcRoute.
Dvacátého září se mi podařilo poslat ven první verzi a v App Store si ji mohl stáhnout každý. Od té doby vyšly ještě dvě verze a už chystám další.
Co ArcRoute umí
Zadáš cíl a na posuvníku od Přímé po Divokou si řekneš, kolik chceš zatáček. ArcRoute pak najde silnice, které stojí za to, a dovede tě po nich až na místo. Umí to, protože má každou sjízdnou silnici ohodnocenou podle toho, jak se kroutí. Odbočky ti hlásí do helmy, takže oči necháš na silnici.
Když nikam nemíříš a chceš se jen projet, poskládá ti okruh z místa, kde stojíš, a vrátí tě zpátky na start. Každou jízdu ti zaznamená, i když máš telefon v kapse, a všechno, co máš projeté, pak uvidíš na heatmapě.
A protože rád jezdím Trans Czech Trail i Trans Euro Trail, které se jezdí podle stažené stopy, je jízda podle GPX jedna z věcí, na kterých mi u ArcRoute záleží nejvíc. Nahraješ si stopu a ArcRoute ji nechá přesně tak, jak je nakreslená, a odbočku po odbočce tě po ní provede.
Co přibylo od verze 1.0
Na mapě je sedmadvacet zemí. Jezdci se po dalších zemích ptali hned v prvních dnech. Tak jsem začátkem října přidal Španělsko, Portugalsko, Andorru, Maroko, Británii, Irsko a Benelux. Doplnil jsem i zbytek Francie a Itálie, které ArcRoute do té doby znal jen v Alpách. Celý seznam i s tím, co appka v které zemi umí, najdeš v „Nastavení → Mapová data → Podporované oblasti“.
Plán máš za sekundu. Na Divokou trasu z Prahy do Innsbrucku jsem dřív čekal patnáct sekund. Od verze 1.1 je hotová zhruba za sekundu. Celý den na pět set kilometrů naplánuješ za pár sekund místo minuty.
Klikaté úseky v mapě jsou teď celé silnice. Klepneš na štítek „Zatáčky“ a v mapě se ti ukážou špendlíky na klikatých úsecích v okolí. Vybereš si jeden, dáš „Projet tenhle úsek“ a projedeš ho od začátku do konce. Jenže když jsem ty úseky procházel v Británii, našel jsem mezi nimi okruh kolem nemocnice, kvůli kterému by na motorku nikdo nesedl, a kousky silnic kratší než kilometr. Teď je proto každý úsek celá silnice, tak jak ji jedeš, a má aspoň dva kilometry. Úseků je míň, zato jsou to opravdové silnice.
Ovládání jízdy je jednodušší a intuitivnější. Tlačítka jsem schoval pod panel s čísly. Klepneš na něj nebo ho vytáhneš nahoru a jízdu pozastavíš, upravíš nebo ukončíš. V rukavicích se nemusíš nikam trefovat a na mapě ti nic nepřekáží. Další úpravy ovládání už mám rozdělané.
Celá cesta se vejde do jednoho plánu. Mezi start a cíl teď přidáš až 150 bodů místo 48, takže si naplánuješ i výlet na několik dní. Uložená jízda si drží svůj start, i když ji otevřeš stovky kilometrů od něj, a navigace tě na něj nejdřív dovede. A když plán nevyjde, ArcRoute ti řekne proč, třeba že to bez trajektu nejde. Trajekt pak povolíš jedním klepnutím.
K tomu přibyla satelitní mapa.
S ArcRoute jezdím pořád a každá jízda se počítá, moje i tvoje. Když tě po cestě něco zarazí, napiš mi. Zprávy chodí rovnou mně.
Petr.